To jsem ráda:-) další good web je ww.esl-lab.com - jsou to poslechy

dnes před 19°°h jsem si vzal glukozový bonbon Medtronicu-rozkousal jsem ho:
0,0.........3,7
+10.........4,2
+15.........3,8
+20.........4,5
+25.........5,2
+30.........5,3
tak a teď opět přijde opět na řadu GRS

P.S.Marki:ještě,že to jsou poslechy a ne odposlechy!

Bonbón pekne-akurát zaberá, GRS by mohol tiež, uvidíme-držím palce.
laco

Laco,GRS a gel jsem uváděl 14.11.,taky to šlo nahoru,snad se to znova potvrdí

áno 09.33, len aby to neklesalo, keby sa to tak držalo okolo 6mmol ...

Přátelé,život není procházka růžovým sadem!
Jen jsem tady dopsal,jak to vypadá s bonbonama-píchl jsem bolus a povečeřel-pohoda.Před 20°°h jsem šel ještě se psem ven,žádná honička,tak 15min. lážoplážo.Nicméně po návratu jsem se změřil-3,3,pohoda,aspoň vyzkouším GRS!A teď sledujte:
20.10h=0,0

0,0............3,3-sprej
+5.............3,4
+10...........2,4!-sprej
+15...........2,6
+20...........2,9-sprej
+30...........3,6-gel
pak jsem během 1/2h do sebe nacpal müsli tyčku a jogurt.Přesto glymča byla pořád 3,6.Až pak se to začalo zvedat:
22.30.........4,2
22.55.........6,4
23.15.........8,9
23,35.........10,7
špička byla ve 4.15-16,3 ,ale tu už jsem se asi ve 3h připíchl 1,5j.
Při té hypošce jsem začal ztrácet koncentraci a pojem o čase,byl jsem dost nervozní,při smyslech mne drželo jen to,že jsem doslova obležen antihypama-ale stejně to bylo jedno z nejhnusnějších hyp,kterými jsem prošel.

Teď jestli ještě budeš mít odvahu zkusit příště na hypo jen ten sprej:-(

Luboši, a co kdyby sis zkusil aplikovat sprej, až budeš mít ustálenou glymču 5 - 6 mmol/l? A pak se díval, jestli leze nahoru? Ale to se ti asi nebude chtít, ničit si pěknou glymču....

Pavli,je to dobrý nápad,já jsem se s docentem dohodl,že to budu zkoušet už kolem 3,5;což se snažím,ale ten včerejšek večer byla nějaká vyjímka.Mám holt blbý,že mi přicházející hypo nic nesignalizuje.
Lido,výzkum je výzkum!(haha)Budu to zkoušet dále,musím to vychytat!

Já si totiž myslím, že to tvoje večerní hypo nesouviselo s vycházkou, ale s přinzulínváním na večeři (i když vím, že používáš BW a nemělo by se ti stát - ale neměl jsi třeba špatný odhad jídla?) No a podle zkušenstí co mám se Soňou na hypo z přeinzulínování nepomůže ani svěcená - inzulín táhne glymču pořád dolů a dolů a nakonec tam ta kontraregulace vždycky je.
Takže na opravdu objektivní srovnávání protihypových prostředků by se mělo vycházet z ustáleného stavu.
Ale je jasné, že jde zase hlavně o tu praxi - dostat se účinně z (jakéhokliv) hypa.

Luboš, musíš trpieť pre naše neskoršie blaho.
Tie blbé hypostavy nezávidím, zaujímavé že niekedy je hypo úplne v pohode, ale niekedy mi je po ňom tak zle, že až .
Napr. teraz 22,4 - je to kontra po 10.00, keď som vyrovnával horalkou.
Niečo tu nesadlo, a mne je blbo ako dlho nebolo, pripichol som Humalog a na obed pôjdem neskôr, teraz by som do seba aj tak nedostal nič.
Čo už .....
laco

P.S. Hypo z přeinzulínování na sobě Soňa taky většinou nepozná, poznáme ho jen podle nízké pojídlové glykémie. Pozná přicházející hypo při pohybu (dostane velký hlad).

Zdravím všechny, před pár dny mi došel email od Debila, zda nevím, jak je to se vstřebáváním sacharidů- není to moje parketa...Dovolila jsem si požádat o názor prof. MUDr. Vladimíra Palyzu, CSc. z BiochÚ LF MU (dovolím si říci, že to je jeden z nejúžasnějších lidí, kterého jsem za svůj život potkala, Pavla B. ho zná, o jeho odborné erudici nebude být pochyb ...doc. Kaňková je též velmi vzdělaná osoba, mladá, vědecky založená patofyzioložka...) a jeho obšírnou odpověď přeposílám:

Vážená kolegyně !
Nemohu Vám přímo doložit, že se mohou vstřebávat disacharidy v ústech.
Ale naše tradiční nazírání má trochu mezery. V "klasickém" pojetí se
disacharid nemůže vstřebávat vůbec, tedy jeho rozložení (zde na Glc a Fru) by mělo proběhnout až na kartáčovém lemu enterocytů v jejunu. Tam je sacharáza. Pak by byly vstřebány monosacharidy Glc a Fru. "Klasika"
předpokládá TRANScelulární vstřebání Glu spolu s Na+ ionty (sekundární
aktivní transport) a pak prostřednictvím GLUT2 (glukosový transporter, typ
2).
Mezery tohoto tradičního náhledu jsou doslova v mezerách a to mezi buňkami.
Nepochybně existuje tzv. PARAcelulární transport. Tedy látka není
vstřebávána jen přes buňky (zde enterocyty, tedy transcelulárně), ale ve
velmi malém množství buňky "obchází". Projde mezerami mezi buňkami. Je to -samozřejmě - velmi nepatrná část ve srovnání s transcelulární.
A teď se dostáváme k něčemu ne zcela pochopitelnému: zdá se, že takto
(paracelulárně) jsou vstřebány i poněkud větší molekuly (zde tedy disacharid sacharoza namísto jednotlivých monosacharidů). To bychom si ještě dovedli představit a k možnosti vstřebání určitého množství sacharozy bych se přikláněl ... Je to vstřebávání po koncentračním spádu, mělo by to teoreticky fungovat. A to nejen v enterocytech ! Navíc si lze představit i poněkud jiné vlastnosti tkáně za hypoglykémie - např. její větší paracelulární "propustnost".
Ale: Někteří dokonce popisují možnost paracelulárního vstupu polypeptidů a snad i bílkovin. Tyto látky by ovšem měly být našemu organismu vlastní,
jinak hrozí bouřlivá imunitní reakce proti cizorodé bílkovině (!!). Jak tkáň
"pozná", že nejde o cizí strukturu ? Je buňka schopna svým povrchem
reagovat s cizím antigenem a cizí látku tak "vázat", aby nepostupovala dál ?(Ono, slizniční buňky nakonec váží imunoglobuliny na svém povrchu a ty by už takové reakce ev. mohly být schopné ?) -- Tady jsme trochu v koncích, i když se zde nabízí (možná, do budoucna ?) "klíč" k některým alergickým reakcím na určité složky potravy (??).
Možnost vstřebání celých bílkovin je připomínána zvl. s přípravkem
"Wobenzym" . Je ovšem problém, kolik je zde pravda a nakolik je názor
ovlivněn komercí !!!
Sacharoza by neměla v krevním oběhu dělat problémy - pokud se nemýlím, byly i pokusy podávat ji v infúzích.
Osobně bych tedy na paracelulární vstřebávání sacharozy věřil, i když Vám to nemohu doložit citací ....
Máme také tak zv. "lama test", což je zkratka z laktulosa (disacharid, umělý analog laktosy) a z manitolu. Obě látky jsou nedotčeny metabolismem. Ten disacharid se paracelulárně opravdu vstřebává a to v rozsahu asi 2 % (vylučování v moči, 5 h od podání) v poměru k manitolu (cukerný alkohol zastupující v transcelulární absorpci glukosu). Používají gastroenterologové u různých postižení.
S pozdravem Vladimír Palyza

LUBOŠI, myslíš, že by bylo možné, že bys zkusil při hypu pozřít 1VJ v sacharose (kostky cukru) a monitorovat nárůst glykémie tak jako u GRS a gelu?

S pozdravem Hanina

Pavli,taky jsem přemýšlel,že jsem blbě odhadl sacharidy k večeři-případně to ten plátek ovaru zbrzdil.Vím,že jsem si to celé způsobil sám.
kdyby se vycházelo při zkouškách ze stabilního stavu-a pozoroval se nárůst ap.,nepřibližovalo by se to laboratoři a ne reálu?

Luboši - přibližovalo:-) V těchto fázích testování spreje jde nejspíš o každodenní pestrou praxi u různých pacientů. Pro tebe by ale možná mělo smysl dozvědět se, jak sprej působí v ustáleném stavu na tebe - pak by se ti možná líp odhadovalo, kolik spreje máš použít pri hypu.

Hani, zdar. To je neuvěřitelné, kolik lidí Debil obtěžoval jen proto, aby mě mohl "udusat".
Prof. Palyza je bedna, jenže nejasné je ještě tohle: jak by mohla transcelulárně vstřebaná sacharóza zabránit hypoglykémii? Může se v séru nebo v buňkách rozštěpit na své podjednotky a zapojit do metabolismu?
Původně jsme se totiž bavili o tom, jak může sacharóza (kostka cukru) zabránit hypu, což do Debilova dotazu neproniklo...
Takže když tak se prosím ještě ozvi.

Pavlo, zase co by se Debil nezeptal?

P.S. už ve svých příspěvcích 13. 11. 2008 19:28 a 14. 11. 2008 09:25 tvrdím, že by se po svém vstřebání do krve sacharóza nemohla zapojit do metabolismu, tak doufám, že jsem se nespletla.

Pavlo, čau:-) Mě to neobtěžovalo, že se Debil zeptal (spíše mě zaráží, že některým lidem vadí odbornější debaty, když se jich nedotýkají přímo, resp. nemusí si jich ani všímat...)... nejsem biochemik a v této sféře mám opravdu mezery, nicméně, úplně bych nezatracovala parciální afinitu alfa-amylasy k sacharose, která pak spolu s paracelulárním transportem zabezpeční alespoň výživu mozku, částečně může dojít ke štěpení v krevním řečišti, vždyť hladiny mnoha enzymů se běžně měří v krvi, u sacharosy jsem o tom nečetla, ale to ještě neznamená, že to neexistuje (příp., že i když se to neprovádí, že se tam sacharosa nevyskytuje)... samozřejmě hlavní místo děje je jejunum, nicméně, nezatracovala bych marginální vstřebávání v proximálních částech GIT, které by mohlo zajistit, že glykémie po požití dále významně neklesá, resp. pac. neupadá do bezvědomí.. Třeba to glykémii vůbec neovlivní, ale myslím, že jste se v dalším průběhu dostali do úrovně, ZDA VŮBEC se vstřebává ... opravdu to ale není moje parketa, navíc se domnívám, že ještě nemáme vše probádané, nevíme všechny detaily (vždyť si všimni, prof. Palyza, vysoce erudovaný biochemik, kolik je v jeho článku otazníků, hypotéz- předpokládá se, že...je možné...)...čím dále se člvoěk ve svém bádání dostane, tím více zjišťuje, jaké mezery stále máme... (vždyť každý pacient je individualita, u každého probíhá nemoc jinak, atypické příznaky apod... to přeci také dokazuje, že příroda má nad naše chápání stále navíc- kolik je tady diabetiků a kolik různých zkušeností se zvládáním nemoci...)... musíme si zřejmě uvědomit, že i v exaktních vědách alespoň prozatím panuje jistá míra nejistoty, dohadů... ale je dobře nad nimi přemýšlet, kdybychom to nedělali, nedostali bychom se nikdy ani o krok dále...
Omlouvám se, nemám teď moc času ani sil psát, aktivně se účastnit diskuze... Hanina

Pavli,asi máš pravdu,v návodě je napsané-5x za každou škraň(10gS).Asi to bude chtít zjistit,kolik stříknutí dát při dané glymči.Já mám jenom obavu,že kdybych to zkoušel při vyšších a ustálených glymčách,tak při hypoškách by to mohlo být úplně jinak.
Jinak:spíš než roztřikování na sliznici v ústech a následné vstřebávání to spíš vypadá na proud glukozy,kterou z velmi velké části spolkneš.
Hanino,omlouvám se,ale 1VJ ve formě kostkového cukru nemůžu pozřít-doma totiž vůbec kostkový nevedeme!Ale šlo by to rozšířit i na cukr-jenom nevím,jestli rozkousat,či pocucávat,hm?

Luboši, byl bys tak hodný a nevadilo by Ti to? Vím, že bych to teoreticky mohla zkusit i na sobě, ale myslím, že by to chtělo u jednoho jedince (ledaže bychom potom i ostatní vyzkoušeli jednotlivé gely, spreje:-) Může to být s normálním řepným cukrem, co máte doma ( v množství sacharidů stejném jako užiješ ve svých experimentech- takže cca tu 1VJ?)- pokud možno nasypat do pusy- myslím, že to nemusí být všechno naráz, aby ses nezadusil:-) a nechat rozpustit v puse, příp. tomu aktivně pomáhat, že to budeš "cucat" jako bonbon... Šlo by to? Hanina

Jasně,Hanino-jo a kolik pytlíků cukru(do kafe) je vlastně 1VJ?

Luboši, zlatý pokusný králíku, to budeš moc hodný:-) Kdyžtak raději při "vyšším hypu" (pokud bys byl hodně nízko, tak raději svoje osvědčené...) Camping cukr by měl mít 4g sacharidů, takže podle toho, kolik počítáš 1VJ buď 2,5 nebo 3 sáčky- možná bych raději vzala ty 3 (gel jsi psal 13g S), se sprejem možná bude problém s aplikací- např. než se astmatik naučí inhalovat, také to obvykle není hned:-)...díky, Hanina

Hani, k tvému příspěvku z 12:44: afinitu alfa-amylasy k sacharose jsem testovala na sobě, viz výše:-) Zatím se neozval nikdo s pozitivním výsledkem.
Pokud moje znalosti sahají, v krevním séru ani v lidských buňkách se sacharasa (enzym štěpící sacharózu) skutečně nevyskytuje. Kdyby tam byla, jistě by se o ní vědělo - krevní sérum je materiál běžně využívaný k stanovení všeho možného a určitě ji tam někdy někdo hledal. Z lékařského hlediska by jistě mělo velký význam např. zjištění, že lze jako nitrožilní výživu využít nejen glukózu, ale i sacharózu...
Tudíž z praktického hlediska - likvidace hypa - je otázka vstřebávání či nevstřebávání sacharózy opravdu bezvýznamná. I když koho to zajímá, zajímat se může:-)
Ad hypotézy, předpoklady, domněnky, víra.... IMHO klinická praxe vychází nebo by aspoň měla vycházet z prokazatelných faktů. Jinak se pohybujeme někde v oblasti homeopatie.
Glukózový sprej se tedy pravděpodobně nevyvíjí jen tak z dlouhé chvíle, ale spíš proto, aby se opravdu využila možnost vstřebávání glukózy přes ústní sliznici čili aby se využil nějaký existující, nikoliv nedoložený mechanismus.
Měj se:-)

V liských buňkách kromě střevního epitelu, zapomněla jsem dodat. Jinak vysokou sacharasovou aktivitu mají kvasnice, některé rostlinné buňky atd.

pro Laca: teď jsem si všimla, že se ptáš na schválení prodeje GRS. Přes internet se dá koupit už nyní za 5 - 6 USD (cena je různá na různých internetových obchodech).

Pavla dík, skúsim to mrknúť, ako balenie vyzerá, koľko vydrží a pod.
A najmä- sa to osvedčí Lubošovi-králikovi . :o
laco

Laco,dnes se mi dostal do ruk Diastyl 6/2008 a tam je na to(GRS) inzerát.Unás to má v kompetenci fy Elekta-meil: elekta@elekta.cz nebo stránky- www.elekta.cz

Jé, lidi, s vámi je legrace:-)
Ve škole jsem se učila, že sacharosa se vstřebává ve střevě, což pro studijní účely bude jistě lepší ponechat stále takhle, i kdyby se např. 1-5% vstřebávalo již dříve, zbytečně bych studenty nemátla:-) Já sama nejsem biochemik sensu stricto, tudíž si netroufám příliš komentovat. Jistě je esenciální ve střevě, zda nějaká marginální v dutině ústní, co takhle kostku cukru (resp. sacharosu) označit nějakou vhodnou radioaktivní látkou a následně sledovat její osud v organismu pomocí scintilační kamery?:-)
Zda je možné využití sacharosy bez intervence enzymů střevní sliznice, to by se mohla označená sacharosa podat v infuzi nitrožilně (samozřejmě ve vhodně upravené podobě) a též sledovat její osud, co se s ní bude dít:-)
Najde se nějaký dobrovolník?? :-) :-) :-)
Jinak, já sama raději ochucené glukosové bonbony než řepný cukr, ten mi skřípe mezi zuby, brr...:-) M.

P.S. Jak čtu ta jména, jsem objednána k nějaké dr. Palyzové na denzitometrii, tak přemýšlím, zda to má nějakou spojitost s p. prof. Palyzou...

Zajímavá debata, sice tomu skoro vůbec nerozumím, přírodní vědy šly vždy tak ktrochu více ze široka kolem mě, obdivuju, jak tomu můžete rozumět! Tady je takových odborníků, úplně se stydím psát, co si o mě mlžete myslet, jaká jsem hloupá, nic oproti vám nevím...

Ten prostředek na hypo, co o něm psal Luboš, to zní zajímavě:-) Z cukru mi už je zle, jen se na něj podívám...

www.igluc.sk

1.Instantný glukózový sprej. Rýchla pomoc pri hypoglykémii.
2.Instantný glukózový sprej i-Gluc+ sa aplikuje priamo pod jazyk. Roztok dextrózy sa vstrebáva rýchlo, čím zvýši nízku hladinu cukru v krvi. Odporúča sa aplikovať 5 až 10 vstrekov počas jedného užitia, v závislosti od hodnoty cukru v krvi.
Účinok sa dostaví veľmi rýchlo, na základe spätnej väzby cca do 1min.